Téměř všichni právníci a soudci se shodují, že náš právní řád je příliš složitý. Na jednu stranu se aplikuje zásada: neznalost zákona neomlouvá, ale na druhou stranu všichni odborníci vědí, že znát všechny zákony v české džungli právního řádu nejde. Takže je něco špatně.
Jenže, co s tím? Asi začít škrtat a zjednodušovat. K tomu mají senátoři příležitost a mohou navrhovat zrušení předpisů Ústavním soudem. To já hodlám činit velmi aktivně. Jak advokát umím rozpoznat a naformulovat, v čem je rozpor právní úpravy s ústavními právy, aby mohl Ústavní soud zákon zrušit. To není nic jednoduchého, a je to ryzí právničina toho nejobtížnějšího ražení. Takový návrh těžko napíše někdo, kdo předtím nenapsal desítky ústavních stížností k Ústavnímu soudu. A já jsem jich opravdu desítky napsal. Nemusím u někoho škemrat, aby mi takový návrh napsal, napíšu si ho sám. V případě iniciování řízení u Ústavního soudu mi pak stačí jen přesvědčit dalších 16 senátorů, aby připojili svůj podpis. To předpokládám, že nebude problém, protože vyčištění právního (ne)řádu si snad přejeme všichni.
Takže mě, prosím, pusťte do Senátu, budu čistit právní (ne)řád od nesmyslných povinností.
Pokud se podíváte na předvolební profily kandidátů do Senátu, uvidíte tu více, tu méně akcentovaný apel na to, že kandidát do Senátu bude podporovat zájem regionu v Senátu. Zpravidla se toto směřování ještě doplňuje poukazem na zkušenosti kandidáta s komunální politikou, kdy se předpokládá, že dobrý zastupitel, radní či starosta bude dobrý Senátor. To však spolu vůbec nesouvisí.
Číst víceProblém církevních restitucí je problémem dlouhodobé neochoty politické reprezentace kousnout do tohoto kyselého jablka a restituce vyřešit. Již od revoluce v roce 1989 bylo jasné, že se musí restituce a nejenom ty církevní dořešit. Přijaly se restituční předpisy a nějak se začalo. Byla přijata rovněž blokační opatření, aby se majetek neztratil, a bylo ho možné vydat. Církevní restituce se 20 let odkládaly, až se konečně dořešily v roce 2012 přijetím speciálního zákona.
Číst víceZákon o trestní odpovědnosti právnických osob v sobě skrývá jednu časovanou bombu. Je v něm ustanovení o tom, že v případě, když je obviněná právnická osoba a členové jejího statutárního orgánu jsou ve věci vyslýchání jako svědci, mají všichni konflikt zájmů a nemohou za právnickou osobu jednat. V takovém případě si může právnické osoba zvolit jiného zástupce, a pokud to neudělá, určí mu opatrovníka stát.
Číst více