O důležitosti svobodných voleb a funkci Senátu při jejich ochraně



Andreji Babišovi se podařilo zničit klientelistické vazby tradičních politických stran ve státní správě a státních podnicích. Za to je mu třeba poděkovat. Problém je, že byly nahrazeny obdobnou strukturou z Agrofertu. Dalším problémem je permanentní konflikt zájmů Andreje Babiše takřka ve všech oblastech, zejména v zemědělství, ve zdravotnictví, na ministerstvu vnitra a na spravedlnosti. Média a mnozí politici se tváří, že o nic nejde.

Všechny nešvary, které ve společnosti byly, jsou a budou, za které mohly, můžou a budu moci politické strany, mohou být napraveny ve volbách. Proto je nezbytné, aby existoval demokratický systém, kde je zaručena svobodná soutěž politických stran, které se mohou o moc ucházet ve svobodných volbách.

Neméně důležitá je rovněž nezávislost médií. Novinkou posledních let je však to, že určitá média přestala plnit svoji obecnou neutrální informační roli, ale stala se hlásnou troubou pouze určitých politických skupin.

A teď to nejdůležitější. Andej Babiš má samozřejmě zájem tento svůj úspěch a obsazení důležitých pozic ve státní správě udržet co možná nejdéle. Ohrozit ho mohou svobodné volby. Proto přichází s tím, že parlament je žvanírna, že je třeba přejít na většinový volební systém a že je třeba zrušit Senát. Ve své vizi „O čem sním, když náhodou spím“, navrhuje Andrej Babiš, aby poslanců bylo 101, kteří by se volili podle většinového sytému v obvodech po cca 100.000 občanech. Pokud by se podle tohoto klíče přepočítaly výsledky parlamentních voleb v roce 2017, pak by hnutí ANO získalo ve 101 členném parlamentu 95 křesel. To je naprosto děsivá myšlenka, aby dominantní roli v Poslanecké sněmovně měl ten, kdo získá necelých 30 % hlasů, a ostatní méně úspěšné skupiny obyvatel byly z procesu přijímání zákonů vyřazeny.

Ke změně ústavy a tím i volebního sytému je naštěstí zapotřebí Senátu, proto je třeba ho uhájit. Mělo by to být společným zájmem všech lidí, aby do Senátu volili ty kandidáty, kteří nemají zájem ústavu měnit.  (Malá nápověda, třeba mě.)

Dříve jsem opravdu neměl strach o to, že by politiky napadlo měnit ústavu způsobem, aby se státní moc kumulovala v rukách jednoho člověka (navíc člověka s konfliktem zájmů, který nemá čisté lustrační osvědčení a je trestně stíhaný) a hrozila změna ústavy a volebního systému. Nyní tento strach reálně existuje.

V rámci svobodných voleb dostalo hnutí ANO možnost sestavit vládu a vládnout, což znamená v případě potřeby ovlivňovat věci obdobným způsobem, jak se to dělo za jiných vlád. Čehož plně využívá. Aby bylo možno proti těmto papalášským praktikám zasáhnout, případně dát šanci někomu jinému, kdo přesvědčí lidi o tom, že bude líp, je třeba, aby se svobodné volby konaly i nadále v pravidelných intervalech, proto je potřeba uchránit Senát.

Přijďte ke svobodným volbám!! Aby ještě nějaké vůbec byly.