Jako senátor podám návrh k Ústavnímu soudu na zrušení možnosti převzetí společnosti státem v případě jejího trestního stíhání



Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v sobě skrývá jednu časovanou bombu. Je v něm ustanovení o tom, že v případě, když je obviněná právnická osoba a členové jejího statutárního orgánu jsou ve věci vyslýchání jako svědci, mají všichni konflikt zájmů a nemohou za právnickou osobu jednat. V takovém případě si může právnické osoba zvolit jiného zástupce, a pokud to neudělá, určí mu opatrovníka stát.

Jenže už proběhlo i soudní řízení, kdy opatrovníka jmenoval právnické osobě stát i přes to, že nedal této právnické osobě šanci, aby si zástupce sama zvolila. Navíc jmenování opatrovníka probíhá tak, že proti tomu není možnost podat jakoukoli stížnost nebo jiný opravný prostředek.

Právní úprava tak obsahuje postup, který může být státem jednoduše zneužit k likvidaci firem. Mechanismus je následující. Stát obviní firmu z nějakého trestného činu, např. krácení daně a poplatků, to je dosti oblíbené u současné vládnoucí garnitury. Ze všech členů statutárních orgánů udělá svědky – prostě je vyslechne. Pak dovodí, že mají konflikt zájmů a nemohou za firmu jednat. Pak ustanoví firmě opatrovníka, což může být kdokoli. Tento opatrovník pak se státem uzavře za firmu dohodu a o vině a trestu a o náhradě škody a vše je vyřešeno.  Pak firma musí náhradu škody, kterou za ni dohodl takto ustanovený opatrovník, zaplatit. Prostě znárodnění v přímém přenosu. Ani se stát nemusí zdržovat zajišťovacími příkazy, ty by mohl zrušit Nejvyšší správní soud, tady možnost obrany není.

Právní regulace, která umožňuje toto znárodnění, je podle mého názoru protiústavní, neboť porušuje právo na obhajobu obviněné právnické osoby, které se znemožňuje obhajoba jak osobní, tak i prostřednictvím zvoleného obhájce, kterého si zvolit nemůže.

 

S podáním tohoto návrhu se nespokojím a hodlám iniciovat zrušení dalších předpisů Ústavním soudem. Abych to ale mohl udělat, je potřeba, abyste mě pustili do Senátu.