V autorském zákoně je ustanovení o tom, že v případě, když dojde k neoprávněnému užití autorského díla, pak neoprávněný uživatel má vydat bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny.
Bezdůvodného obohacení se však nemusíte dopustit jenom tím, že bez souhlasu autora pouštíte veřejně jeho dílo. Ale např. tím, že bydlíte v bytě, když už Vám skončila nájemní smlouva, nebo zapomenete vrátit půjčenou věc. V takových případech máte vydat bezdůvodné obohacení, tedy vrátit půjčenou věc, zaplatit náhradu za užívání bytu (v ceně nájemného) atd. Bezdůvodné obohacení slouží ke kompenzaci, není konstruováno jako trest. V případě neoprávněného užívání autorského díla (nezaplatili jste za licenci) však máte platit najednou dvojnásobek obvyklé odměny. To ale není kompenzace, to je trest. To je první problém.
Další problém je, že v případě užívání autorských děl cenu nestanovuje mnohdy trh, ale tzv. kolektivní správci (např. OSA, INTEGRMA), kteří si vymyslí sazebníky, a ty Vám prostě vnutí. Vy se sice můžete hádat, že jste ochotni zaplatit, ale nikoli sazebníkovou cenu, protože se Vám zdá příliš vysoká. Teď nastane situace, kdy kolektivní správce s Vámi smlouvu neuzavře, protože jste nezaplatili přemrštěnou sazebníkovou cenu. Podají na Vás žalobu a chtějí po Vás onen dvojnásobek bezdůvodného obohacení, tedy ještě dvakrát tolik. Pokud se najde osvícený soudce, který řekne, že sazebníková cena je moc, a bude kolektivním správcům odměnu krátit, stejně jim nakonec musí díky právní úpravě přiznat i dvojnásobek této zkrácené odměny. Takže výsledkem je, že kolektivní správci Vás mohou šikanovat, jak chtějí, a navíc pokaždé vydělají. Tento mechanismus měli i na Slovensku, ale tam už to také nešlo vydržet, a proto ho zrušili. Zde se jedná o to, že je zde vytvořen systém, který straní monopolním dodavatelům služeb, kdy je porušen ústavní princip rovnosti, navíc princip spravedlnosti, který je součástí demokratického právního státu, kterým snad zatím pořád jsme.
S podáním tohoto návrhu se nespokojím a hodlám iniciovat zrušení dalších předpisů Ústavním soudem. Abych to ale mohl udělat, je potřeba, abyste mě pustili do Senátu.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v sobě skrývá jednu časovanou bombu. Je v něm ustanovení o tom, že v případě, když je obviněná právnická osoba a členové jejího statutárního orgánu jsou ve věci vyslýchání jako svědci, mají všichni konflikt zájmů a nemohou za právnickou osobu jednat. V takovém případě si může právnické osoba zvolit jiného zástupce, a pokud to neudělá, určí mu opatrovníka stát.
Číst víceV Senátu je to jako ve sportu. Jde o posuzování pravidel. Ve sporu pravidel konkrétního sportovního odvětví, v Senátu pravidel chování v životě (právního řádu).
Číst vícePokud jako autor vytvoříte nějaké dílo, tak je logické a normální, abyste si sami rozhodovali o tom, co s Vaším dílem bude. Zda je umožníte někomu využívat a za jakých podmínek, tedy za kolik peněz, případně zdarma. To by mělo být pravidlem. Jenže z toho pravidla existují rozsáhlé výjimky. Existují tak situace, kdy si prostě nemůžete říct, co s Vaším dílem bude, nemůžete si ani říct, že ho dáváte světu zadarmo.
Číst více