Pokud jako autor vytvoříte nějaké dílo, tak je logické a normální, abyste si sami rozhodovali o tom, co s Vaším dílem bude. Zda je umožníte někomu využívat a za jakých podmínek, tedy za kolik peněz, případně zdarma. To by mělo být pravidlem. Jenže z toho pravidla existují rozsáhlé výjimky. Existují tak situace, kdy si prostě nemůžete říct, co s Vaším dílem bude, nemůžete si ani říct, že ho dáváte světu zadarmo.
Právní úprava je taková, že za Vás rozhodují kolektivní správci, kteří uzavírají smlouvy na užití Vašeho díla, a to zpravidla tak, aniž se to vůbec dozvíte. Existuje sice mechanismus, aby Vám poslali nějaké peníze, ale Vy si nemůžete určit, kolik to má být. Navíc si kolektivní správci vždy ukrojí z užití Vašeho díla tzv. režijní srážku za to, že Vás zastupovali při uzavření licenční smlouvy. Odměnu za to, že Vám poskytují služby, o které nestojíte a které jste si neobjednali. Prostě kolektivizace. Pod záminkou, že jste neschopní se o Vaše autorská díla starat, neumíte to a nemáte ty správné kontakty, Vám Vaše dílo kolektivní správci prakticky seberou.
Celé je to realizováno tzv. fikcí zastoupení, kdy v určitých situacích se jaksi ze zákona konstruuje to, že kolektivní správce zastupuje umělce. To je špatně. Umělec buď zastupován chce být nebo nechce. Pokud chce, tak uzavře s kolektivním správcem smlouvu dobrovolně, pokud nechce, tak ho nemůžeme nutit a znásilňovat jeho vůli. Obdobou úpravu měla i Francie a Soudní dvůr EU řekl, že je to proti mezinárodní úmluvě o autorském právu, rozsudek je k dispozici zde - http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=cs&td=ALL&num=C-301/15.
Považuji za protiústavní destruovat autonomii vůle autorů v tom smyslu, že se nemohou rozhodnout, co s jejich dílem bude, kdy fakticky rozhodování o nakládání s jejich dílem přechází na kolektivní správce. Navíc jim za jejich služby, které si neobjednali, musejí platit tzv. režijní srážku, kterou si kolektivní správci určili opět zcela libovolně.
S podáním tohoto návrhu se nespokojím a hodlám iniciovat zrušení dalších předpisů Ústavním soudem. Abych to ale mohl udělat, je potřeba, abyste mě pustili do Senátu.
Restituce se začaly řešit již v 90. letech 20. stol. Tam, kde se nevědělo úplně, jak to udělat, se přijala alespoň opatření, aby se majetek neztrácel a byl přijat tzv. blokační paragraf, který znemožňoval převod majetku, aby ho bylo možné jednou vydat.
Číst vícePokud se podíváte na předvolební profily kandidátů do Senátu, uvidíte tu více, tu méně akcentovaný apel na to, že kandidát do Senátu bude podporovat zájem regionu v Senátu. Zpravidla se toto směřování ještě doplňuje poukazem na zkušenosti kandidáta s komunální politikou, kdy se předpokládá, že dobrý zastupitel, radní či starosta bude dobrý Senátor. To však spolu vůbec nesouvisí.
Číst víceZákon o trestní odpovědnosti právnických osob v sobě skrývá jednu časovanou bombu. Je v něm ustanovení o tom, že v případě, když je obviněná právnická osoba a členové jejího statutárního orgánu jsou ve věci vyslýchání jako svědci, mají všichni konflikt zájmů a nemohou za právnickou osobu jednat. V takovém případě si může právnické osoba zvolit jiného zástupce, a pokud to neudělá, určí mu opatrovníka stát.
Číst více