Senát jako zákonodárný orgán v rámci své kompetence schvaluje zákony přijaté Poslaneckou sněmovnou.
Dále mají senátoři možnost podávat návrhy na zrušení předpisů Ústavnímu soudu. Právě Ústavní soud je potom oprávněn předpis zrušit a to pokud shledá, že zákon porušuje ústavně zaručená práva. Mezi ústavně zaručená práva je možné zařadit i práva seniorů, která vycházejí ze základního ústavního práva na důstojný život.
Za práva seniorů v ústavní rovině můžeme považovat tyto:
· Právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
· Právo na pomoc v hmotné nouzi, která je nezbytná pro zjištění základních životních podmínek.
· Právo na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění.
Jako senátor budu dbát na to, aby právní úprava, která bude posuzována v Senátu, respektovala práva seniorů.
Jako senátor nemohu ovlivnit kvalitu a rozsah služeb pro seniory na úrovni obcí a krajů. Domovy pro seniory, hospice, sociálně aktivizační služba, poradenství, pečovatelská služba a osobní asistence, jsou v kompetenci kraje a obcí. Jako senátor nebudu mít právo do nich zasahovat, ale budu se věnovat potřebám seniorů jako občan a poskytovatel právního poradenství v místě, kde působím.
Jednou z pravomocí Senátu je účastnit se výběru soudců Ústavního soudu. Podle ústavy jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky se souhlasem Senátu.
Číst víceV novele zákona o soudních poplatcích, který schválila na podzim 2017 Poslanecká sněmovna a Senát se jí vůbec nezabýval, je jedna velká bota. Jedná se o soudní poplatek za podání žaloby na stát na náhradu škody, kterou stát způsobil. Typický příklad pro podání takové žaloby je situace, kdy na základě zajišťovacího příkazu finančního úřadu je likvidována celá firma, pak se ukáže, že to bylo nezákonné počínání a je třeba poškozenou osobu odškodnit. To se právě děje podáním žaloby na stát. Dříve bylo podání takové žaloby od soudního poplatku osvobozeno.
Číst víceRestituce se začaly řešit již v 90. letech 20. stol. Tam, kde se nevědělo úplně, jak to udělat, se přijala alespoň opatření, aby se majetek neztrácel a byl přijat tzv. blokační paragraf, který znemožňoval převod majetku, aby ho bylo možné jednou vydat.
Číst více