Senát nefunguje jenom jako opravář zákonů v rámci legislativního procesu, který probíhá. Senátoři mohou i po ukončení legislativního procesu iniciovat řízení u Ústavního soudu o zrušení právních předpisů, pokud jsou v rozporu s ústavou. Na podání návrhu na zrušení zákona je potřeba 17 senátorů, na zrušení jiného předpisu jenom 10 senátorů.
Jako advokát jsem podal za své klienty desítky ústavních stížností k Ústavnímu soudu, které jsou vlastně obdobným návrhem, který však můžete podat teprve tehdy, když jste již vyčerpali všechny prostředky nápravy. Museli jste tedy absolvovat soudní řízení po celé naší složité soudní soustavě, což zabere několik let (někdy i desítek let). Teprve poté jste mohli dospět k Ústavnímu soudu, který na konkrétním případě mohl usoudit, že použitý právní předpis je protiústavní. Samozřejmě, že tímto postupem si nepomůže jenom ten, kdo podal ústavní stížnost, ale celá společnost, protože nálezy Ústavního soudu se kultivuje a zpřesňuje právní řád.
V případě, že bych se stal senátorem, bych nemusel postupovat takto zdlouhavě. Věřím, že bych v mnohých případech přesvědčil dalších 16 senátorů na podání návrhu na zrušení zákonů nebo jejich částí. Na zrušení je zde hned několik adeptů.
Téměř všichni právníci a soudci se shodují, že náš právní řád je příliš složitý. Na jednu stranu se aplikuje zásada: neznalost zákona neomlouvá, ale na druhou stranu všichni odborníci vědí, že znát všechny zákony v české džungli právního řádu nejde. Takže je něco špatně.
Číst víceSpousta lidí považuje Senát za trafiku pro politiky, kteří se už nevešli do Poslanecké sněmovny. Někdy to tak může být. Zejména tehdy pokud senátor nemá dost vlastních znalostí, zkušeností a představ, co může napáchat v praxi zákon předložený Poslaneckou sněmovnou Senátu ke schválení.
Číst víceV novele zákona o soudních poplatcích, který schválila na podzim 2017 Poslanecká sněmovna a Senát se jí vůbec nezabýval, je jedna velká bota. Jedná se o soudní poplatek za podání žaloby na stát na náhradu škody, kterou stát způsobil. Typický příklad pro podání takové žaloby je situace, kdy na základě zajišťovacího příkazu finančního úřadu je likvidována celá firma, pak se ukáže, že to bylo nezákonné počínání a je třeba poškozenou osobu odškodnit. To se právě děje podáním žaloby na stát. Dříve bylo podání takové žaloby od soudního poplatku osvobozeno.
Číst více