Spousta lidí považuje Senát za trafiku pro politiky, kteří se už nevešli do Poslanecké sněmovny. Někdy to tak může být. Zejména tehdy pokud senátor nemá dost vlastních znalostí, zkušeností a představ, co může napáchat v praxi zákon předložený Poslaneckou sněmovnou Senátu ke schválení.
Pokud senátor o právním řádu v celé jeho úplnosti, kolizi a vyvažování nejrůznějších práv a zájmů mnoho neví, pak mu samozřejmě nezbývá nic jiného, než hlasovat, jak mu doporučí stranické sekretariáty, nejrůznější poradci nebo lobbisté.
Takovým senátorem já být nechci a nebudu. Jako advokát mám velmi konkrétní představy a znalosti, jak funguje právní řád, a co se stane, když se přijme konkrétní návrh zákona z Poslanecké sněmovny. Nepotřebuji doporučení, co mám dělat. Mám s právem dostatečné zkušenosti, že dokážu dohlédnout dopady právní úpravy do života lidí. Tyto dopady a důsledky nedomyšlené právní úpravy totiž řeším dennodenně.
Proto mně, prosím, pusťte do Senátu. Někdo jim tam musí říct, že je něco špatně.
Senát jako zákonodárný orgán v rámci své kompetence schvaluje zákony přijaté Poslaneckou sněmovnou.
Číst vícePokud jako autor vytvoříte nějaké dílo, tak je logické a normální, abyste si sami rozhodovali o tom, co s Vaším dílem bude. Zda je umožníte někomu využívat a za jakých podmínek, tedy za kolik peněz, případně zdarma. To by mělo být pravidlem. Jenže z toho pravidla existují rozsáhlé výjimky. Existují tak situace, kdy si prostě nemůžete říct, co s Vaším dílem bude, nemůžete si ani říct, že ho dáváte světu zadarmo.
Číst víceV autorském zákoně je ustanovení o tom, že v případě, když dojde k neoprávněnému užití autorského díla, pak neoprávněný uživatel má vydat bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny.
Číst více